Pocházel z Říma. V čase pronásledování křesťanů pomáhal svým souvěrcům. R. 313 byl zvolen za biskupa. Využíval hojně svobody, kterou daroval Církvi Konstantin Velký, ale musel bojovat s vnitřním nepřítelem - herezí. Mnoho zla nadělali donatisté, kteří hlásali, že Církev nemůže ve svém lůně trpět hříšníky. Nejvíce však škodil Árius, který popíral Kristovo Božství. Proto r. 325 svolal císař Konstantin s biskupovým souhlasem do Nicee církevní koncil, který ariánství odsoudil. Protože se Silvestr nemohl koncilu zúčastnit, poslal na něj své zástupce.
Za Silvestrova pontifikátu dal císař postavit v Římě čtyři slavné baziliky: sv. Jana v Lateráně, sv. Petra ve Vatikáně, sv. Pavla za hradbami a sv. Vavřince za hradbami.
Biskup byl mimořádně moudrý. Dokázal se postavit i císaři Konstantinu Velkému, což znamenalo nemalou odvahu. Horlivě pomáhal chudým. Zasloužil se o úpravu bohoslužeb a vydal více liturgických nařízení.
Silvestr zemřel 31.12.335. Je pochován na hřbitově sv. Priscilly a na jeho hrobě je prostý nápis: „Zde odpočívá katolík a vyznavač.“