Izidor pocházel z egyptské Alexandrie. Byl žákem sv. Jana Zlatoústého. Podle vzoru egyptských mnichů odešel do pouště a usadil se v jeskyni na břehu Nilu, nedaleko města Pilusie. Brzy se kolem něho shromáždilo více mužů, a proto vybudovali klášter. Jelikož potřebovali kněze, dal se Izidor vysvětit.
Izidor psal duchovní poučení. Krásně v nich popisuje život mnichů a jejich boje o křesťanskou dokonalost. Vysoce si vážil čistoty. Ty, kteří se zasvětili jako panici Bohu, přirovnával ke slunci, zasvěcené ovdověvší k měsíci a ostatní, kteří žijí v počestném manželském životě, ke hvězdám. Velmi miloval chudé. Když měl jednou dva oděvy, velice se radoval, a to proto, že jeden může darovat. Bránil také Církev slovem i perem v boji s heretiky.
Když nepřátelé odstranili sv. Jana Zlatoústého, postavil se Izidor otevřeně na jeho stranu a psal listy na Janovou obhajobu císaři Arkádiovi a alexandrijskému patriarchovi Teofilovi. Po světcově smrti přesvědčil Cyrila Alexandrijského o Janově bezúhonnosti. Izidor ovlivnil i císaře Teodósia, aby svolal třetí všeobecný koncil do Efezu (r. 431).
Izidor zemřel ve vysokém stáří r. 450.