Řád malého pomazání nemocných

Je-li to zvykem, postaví se na stůl pokrm s pšenicí a nad pšenici prázdná lampáda. Tam, kde je to zvykem, se podle množství kněží, kteří vykonávají svátost, zapíchají do pšenice struky, které jsou ovinuty papírem k pomazání. Na stůl se postaví svaté evangelium a kříž a všem kněžím se dají svíce. Ti se všichni postaví kolem stolu, oblečeni do felonu. První kněz vezme kadidelnici s kadidlem a kadí kolem stolu olej, který se na něm nalézá, pak celý chrám nebo dům a lid. Pak se postaví před stůl, otočí se na východ a začíná:

Požehnaný je Bůh náš: A Trojsvaté. Přesvatá Trojice: Otče náš: Neboť tvé je království: Pane, smiluj se. 12x.

Pojďte, pokloňme se králi, našemu Bohu.

Pojďte, pokloňme se Kristu králi, našemu Bohu.

Pojďte, pokloňme se a padněme před samým Pánem Ježíšem Kristem, králem a Bohem naším.

A žalm 142

Hospodine, slyš moji modlitbu, pro svou věrnost popřej sluchu mé úpěnlivé prosbě, vyslyš mě pro svou spravedlnost. Nepoháněj na soud svého služebníka, nikdo z živých není před tebou spravedlivý. Neboť nepřítel pronásleduje mou duši, k zemi srazil můj život, uzavřel mě v temnotách jako dávno zemřelé. Můj duch ve mně chřadne, srdce mi strnulo v nitru. Vzpomínám si na dávné dny, uvažuji o všech tvých činech, myslím na skutky tvých rukou. Rozpínám k tobě své ruce, má duše po tobě žízní jak vyprahlá země. Rychle mě vyslyš, Hospodine, neboť duch můj malátní. Neskrývej přede mnou svou tvář, ať nejsem jako ti, kdo klesají do hrobu. Dej, ať záhy dojdu tvé milosti, vždyť v tebe doufám. Ukaž mi cestu, po níž mám kráčet, neboť k tobě zvedám svou duši. Vysvoboď mě od mých nepřátel, Hospodine, k tobě se utíkám. Pouč mě, abych konal tvou vůli, vždyť ty jsi můj Bůh! Dobrotivý je tvůj duch, ať mě vede rovným krajem. Pro své jméno, Hospodine, zachovej mě naživu, ve své spravedlnosti vyveď mě z tísně! Ve své milosti znič mé nepřátele a zahub všechny, kdo mě tísní, neboť já jsem tvůj služebník.

Sláva, i nyní: Aleluja, 3x.

Pak jáhen nebo první z kněží zpívá tuto ektenii:

V pokoji k Pánovi modleme se.

Lid: Pane, smiluj se.

Za pokoj z výsosti a za spásu našich duší k Pánovi modleme se.

Lid: Pane, smiluj se.

Za pokoj na celém světě, za blaho svatých Božích církví a za sjednocení všech k Pánovi modleme se.

Lid: Pane, smiluj se.

Za tento svatý chrám a za ty, kteří do něj s vírou, zbožností a bázní Boží vstupují, k Pánovi modleme se.

Lid: Pane, smiluj se.

Aby byl tento olej požehnán mocí a sestoupením svatého Ducha, k Pánovi modleme se.

Lid: Pane, smiluj se.

Za Božího služebníka (nebo Boží služebnici) jméno, aby ho (nebo ji) Bůh navštívil a sestoupila na něho (nebo na ni) milost svatého Ducha, k Pánovi modleme se.

Lid: Pane, smiluj se.

Aby byl zbaven (nebo byla zbavena) všeho zármutku, hněvu a nouze, k Pánovi modleme se.

Lid: Pane, smiluj se.

Zastaň se, spas, smiluj se nad ním (nebo) i námi a zachovej ho (nebo ji) i nás, Bože, svou milostí.

Lid: Pane, smiluj se.

Při vzpomínce na přesvatou, přečistou, přeblahoslavenou, slavnou vládkyni naši Bohorodičku a vždy pannu Marii a všechny svaté sami sebe, jeden druhého a celý svůj život Kristu Bohu oddejme.

Lid: Tobě, Pane.

První kněz vlévá olej do lampády a modlí se modlitbu oleje:

Jáhen: K Pánovi modleme se.

Lid: Pane, smiluj se.

Hospodine, ty ve své milosti a lásce léčíš bolesti našich duší a těl. Ty sám, Vládce, posvěť tento olej, aby byl těm, kteří jím budou pomazáni, lékem a zbavil je všeho utrpení, poskvrny těla a duše i veškerého zla. Aby se v něm proslavilo tvé přesvaté jméno, Otce i Syna i svatého Ducha, nyní i vždycky a na věky věků.

Lid: Amen.

Ostatní kněží s ním čtou tuto modlitbu společně.

Jáhen: Vnímejme!

První kněz: Pokoj všem!

A jáhen opět:

Velemoudrost, vnímejme!

Lektor prokimen, žalm 32, hlas 1:

Ať spočine na nás, Hospodine, tvé milosrdenství, jak doufáme v tebe.

Verš: Radujte se, spravedliví z Hospodina, sluší se, aby ho dobří chválili.

Je třeba vědět, že apoštol čte jáhen.

Kněz: Velemoudrost!

Jáhen:

Čtení z listu svatého apoštola Jakuba.

Kněz: Vnímejme!

Apoštol, začalo 57:

Vezměte si, bratři, za vzor v utrpení a trpělivosti proroky, kteří mluvili jménem Páně. Hleďte: protože vydrželi, nazýváme je blaženými. Slyšeli jste, jak byl trpělivý Job, a viděli jste, jak to s ním Pán nakonec zařídil, protože Pán je plný milosrdenství a soucitu. Ale především, moji bratři, nechte přísahání. Nepřísahejte ani při nebi, ani při zemi, ani jakkoli jinak. Když řeknete ano, ať je to ano, když řeknete ne, ať je to ne. Jinak byste na sebe svolávali odsouzení. Vede se někomu z vás špatně? Ať se modlí! Má někdo radost? Ať zpívá Bohu chvály! Je někdo z vás nemocný? Ať si zavolá představené církevní obce a ti ať se nad ním modlí a mažou ho olejem ve jménu Páně; modlitba spojená s vírou zachrání nemocného, Pán ho pozdvihne, a jestliže se dopustil hříchů, bude mu odpuštěno. Vyznávejte se tedy vzájemně ze svých hříchů, modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Mnoho zmůže a velmi je účinná modlitba spravedlivého!

První kněz: Pokoj tobě.

Jáhen: Velemoudrost, vnímejme!

Lid: Aleluja, hlas 8.

Verš, žalm 100: O dobrotivosti a spravedlnosti chci zpívat tobě, Hospodine.

Jáhen: Velemoudrost, povstaňme a vyslechněme svaté evangelium.

Kněz: Pokoj všem.

Lid: I duchu tvému.

Jáhen: Čtení svatého evangelia od Lukáše.

Lid: Sláva tobě, Pane, sláva tobě.

Kněz: Vnímejme.

A kněz čte evangelium, začalo 53:

Jednou povstal jeden znalec Zákona, aby přivedl Ježíše do úzkých, a zeptal se ho: »Mistře, co mám dělat, abych dostal věčný život?« Ježíš mu řekl: »Co je psáno v Zákoně? Jak tam čteš?« On odpověděl: »Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou silou i celou svou myslí, a svého bližního jako sám sebe!« Řekl mu: »Správně jsi odpověděl. To dělej a budeš žít.« Ale on se chtěl ospravedlnit, a proto se Ježíše zeptal: »A kdo je můj bližní?« Ježíš se ujal slova a řekl: »Jeden člověk sestupoval z Jeruzaléma do Jericha a octl se mezi lupiči. Ti ho o všechno obrali, zbili, nechali napolo mrtvého a odešli. Náhodou šel tou cestou nějaký kněz; viděl ho, ale vyhnul se mu. Stejně i jeden levita přišel k tomu místu; viděl ho, ale vyhnul se mu. Ale jeden Samaritán přišel na své cestě k němu, viděl ho a bylo mu ho líto. Přistoupil k němu, nalil mu do ran oleje a vína, obvázal je, vysadil ho na svého soumara, dopravil do hostince a staral se o něho. Druhého dne vytáhl dva denáry a dal je hostinskému se slovy: 'Starej se o něho, a co vynaložíš navíc, já ti doplatím, až se budu vracet.' Co myslíš, kdo z těch tří se zachoval jako bližní k tomu, který se octl mezi lupiči?« On odpověděl: »Ten, kdo mu prokázal milosrdenství.« A Ježíš mu řekl: »Jdi a stejně jednej i ty!«

Lid: Sláva tobě, Pane, sláva tobě.

Též jáhen:

Smiluj se nad námi, Bože, pro své velké milosrdenství, prosíme tě, vyslyš nás a smiluj se.

Lid: Pane, smiluj se 3x.

Prosíme tě i za milost, život, pokoj, zdraví, spásu a odpuštění hříchů Božího služebníka (nebo Boží služebnice) jméno.

Lid: Pane, smiluj se 3x.

Aby mu (nebo) seslal Hospodin Bůh milost osvobození od nemoci a zvedl ho (nebo ji) z lůžka bolesti, prosme všichni: Pane, vyslyš nás a smiluj se.

Lid: Pane, smiluj se 3x.

A kněz vozhlas:

Neboť jsi milostivý a láskyplný Bůh a tobě slávu vzdáváme, Otci i Synu i svatému Duchu, nyní i vždycky a na věky věků.

Lid: Amen.

Jáhen: K Pánovi modleme se.

Lid: Pane, smiluj se.

První kněz modlitbu:

Bezpočátečný a věčný, svatý svatých, tys seslal svého jednorozeného Syna, aby léčil každou nemoc a každou ránu našich duší a těl. Sešli tedy svého svatého Ducha a posvěť tento olej a učiň, aby byl tvému pomazávanému služebníku (nebo tvé pomazávané služebnici) jméno, k úplnému odpuštění jeho (nebo jejích) hříchů a k dědictví nebeského království.

Vozhlas:

Neboť ty, Bože náš, nás miluješ a zachraňuješ a tobě slávu vzdáváme i tvému jednorozenému Synu i tvému přesvatému, dobrému a životodárnému Duchu nyní i vždycky a na věky věků.

Lid: Amen.

Po modlitbě vezme kněz struk a omočí ho nebo prst ve svatém oleji, pomaže nemocného znamením kříže na čele, nose, tvářích, ústech, prsou a obou rukou [nebo na očích, uších, nose, ústech, prsou, rukou a nohou] a modlí se tuto modlitbu:

Svatý Otče, lékaři duší i těl, tys poslal svého jednorozeného Syna, našeho Pána Ježíše Krista, aby léčil každou nemoc a zachraňoval před smrtí. Uzdrav skrze toto pomazání svého služebníka (nebo svou služebnici) jméno od nadvlády jeho (nebo její) tělesné a duševní nemoci a obnov milostí svého Krista na přímluvu přesvaté naší Vládkyně, Bohorodičky a vždy panny Marie jeho (nebo její) život.

Neboť ty, Bože náš, jsi pramenem uzdravení a tobě slávu vzdáváme i tvému jednorozenému Synu a jednopodstatnému tvému Duchu nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

Tuto modlitbu se modlí zvlášť každý kněz po přečtení evangelia a modlitbě, když pomazává olejem nemocného.

Jáhen: Vnímejme!

Druhý kněz: Pokoj všem!

Lektor prokimen, žalm 117, hlas 2:

Hospodin je má síla a statečnost, stal se mou spásou.

Verš: Hospodin mě sice těžce ztrestal, nevydal mě však smrti.

Apoštol k Římanům, začalo 116:

Bratři, my »silní« jsme povinni snášet slabosti těch, kdo »silní« nejsou, a nemít zalíbení sami v sobě. Každý z nás ať si hledí získat oblibu u bližního k jeho dobru a prospěchu. Vždyť ani Kristus neměl zalíbení sám v sobě. Je přece psáno: 'Potupy těch, kdo tě tupili, padly na mne.' Všechno, co kdysi bylo napsáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom z Písma čerpali vytrvalost a povzbuzení, a tak měli naději. Bůh, zdroj vytrvalosti a povzbuzení, kéž vám dá, abyste v souladu stejně smýšleli podle vůle Krista Ježíše. Tak budete moci svorně a jedněmi ústy oslavovat Boha, Otce našeho Pána Ježíše Krista. Přijímejte proto jeden druhého do svého společenství, jako i Kristus přijal vás - k oslavě Boží.

Aleluja, hlas 5.

Verš, žalm 88: Navěky chci zpívat o Hospodinových milostech.

Druhý kněz čte:

Evangelium od Lukáše, začalo 94:

V té době vešel Ježíš do Jericha a procházel jím. Byl tam jistý člověk, jmenoval se Zacheus. Byl to vrchní celník, velmi bohatý. Rád by uviděl Ježíše, jak vypadá, ale nemohl, protože tam bylo plno lidí a on byl malé postavy. Běžel napřed a vylezl na fíkovník, aby ho viděl, protože tudy měl procházet. Když Ježíš přišel k tomu místu, podíval se nahoru a řekl mu: »Zachee, pojď rychle dolů: dnes musím zůstat v tvém domě.« On rychle slezl dolů a s radostí ho přijal. Všichni, jakmile to uviděli, reptali a říkali: »Vešel jako host k hříšníkovi!« Zacheus se zastavil a řekl Pánu: »Polovici svého majetku, Pane, dám chudým, a jestli jsem někoho o něco ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně!« Ježíš mu řekl: »Dnes přišla do tohoto domu spása. Vždyť i on je potomek Abrahámův. Syn člověka přišel hledat a zachránit, co zahynulo.«

Jáhen:

Smiluj se nad námi, Bože:

Prosíme tě i za milost, život:

Aby mu seslal Hospodin Bůh:

Kněz vozhlas:

Neboť jsi milostivý a láskyplný Bůh:

Jáhen: K Pánovi modleme se.

Lid: Pane, smiluj se.

Druhý kněz modlitbu:

Nejvyšší a velký Bože, tobě se klaní veškeré stvoření, ty jsi pramenem moudrosti, nevyčerpatelná studnice dobra a nepochopitelný výhonek milostí. Ty sám, láskyplný Vládce, předvěký a podivuhodný Bože, kterého nemůže žádný člověk svým rozumem pochopit, pohlédni na nás a vyslyš nás, své nehodné služebníky, kteří přinášíme ve tvém velkém jménu tento olej, sešli nám dar svého uzdravení, odpuštění hříchů a ve své hojné milosti ho (nebo ji) uzdrav. Ty, dobrotivý Pane, jsi jediný milostivý a plný lásky, ty se rmoutíš nad našimi nepravostmi. Ty vidíš, že lidská mysl směřuje ke zlému již od mladosti. Ty nechceš smrti hříšníka, ale aby se obrátil a byl živ. Ty ses pro spásu hříšníků stal jako Bůh člověkem a učinil se svým stvořením. Vždyť ty jsi řekl: Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky k pokání. Ty hledáš zbloudilou ovečku, tys hledal ztracený peníz a našel jsi jej. Ty jsi řekl, že toho, kdo k tobě přijde, nevyženeš ven. Ty ses nehnusil nevěstky, která ti smáčela svými slzami tvé ctihodné nohy. Tys řekl: „Jestliže jsi i padl, vstaň a zachráníš se,“ a že je na nebi velká radost z jediného hříšníka, který činí pokání. Ty sám, dobrotivý Vládce, pohlédni z výšin své svatosti a ozař v této chvíli nás, své hříšné a nehodné služebníky, milostí svatého Ducha a dej mu přebývat ve svém služebníku (nebo své služebnici) jméno, který poznal (nebo která poznala) své hříchy a přistupuje k tobě s vírou. Přijmi ho (nebo ji) ve své lásce, a jestliže zhřešil (nebo zhřešila) ať slovem, skutkem nebo myšlenkou, odpusť mu (nebo) a očisti ho (nebo ji), učiň ho čistým (nebo ji čistou) od každého hříchu, vždy ho (nebo ji) provázej a ochraňuj, aby zbytek svého života chodil (nebo chodila) po cestách tvé spravedlnosti, aby nebyl (nebo nebyla) na smích ďáblu, ale aby se skrze něho (nebo ni) proslavilo tvé přesvaté jméno.

Vozhlas:

Neboť ty, Kriste Bože, nás miluješ a zachraňuješ a tobě slávu vzdáváme i tvému bezpočátečnému Otci i tvému přesvatému, dobrému a životodárnému Duchu nyní i vždycky a na věky věků.

Lid: Amen.

Po modlitbě vezme druhý kněz druhý struk a omočí ho nebo prst ve svatém oleji, pomazává nemocného a modlí se modlitbu:

Svatý Otče, lékaři duší i těl:

Jáhen: Vnímejme!

Třetí kněz: Pokoj všem!

Lektor prokimen, žalm 26, hlas 3:

Hospodin je mé světlo a má spása, koho bych se bál?

Verš: Hospodin je záštita mého života, před kým bych se třásl?

Apoštol ke Korinťanům, začalo 153:

Bratři, vy jste Kristovo tělo a každý z vás jeho úd. Bůh ustanovil, aby v církvi jedni byli misionáři, druzí proroky, třetí učiteli. Někteří dále mají moc dělat zázraky, jiní dar uzdravovat, pomáhat, řídit, mluvit rozličnými jazyky. Jsou snad všichni misionáři? Jsou všichni proroky? Jsou všichni učiteli? Mají všichni moc dělat zázraky? Mají všichni moc uzdravovat? Mluví všichni jazyky? Umějí všichni ty řeči v neznámém jazyku pronesené vykládat? Usilujte však o dary lepší. A teď vám chci ukázat ještě mnohem vzácnější cestu. Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale neměl lásku, jsem jako znějící kov a cimbál zvučící. Kdybych měl dar prorokovat, rozuměl všem tajemstvím, ovládal všecko, co se může vědět, a víru měl v nejvyšší míře, takže bych hory přenášel, ale neměl lásku, nejsem nic. A kdybych rozdal všechno, co mám, a pro druhého do ohně skočil, ale neměl lásku, nic mi to neprospěje. Láska je shovívavá, láska je dobrosrdečná, nezávidí, láska se nevychloubá, nenadýmá, nedělá, co se nepatří, nemyslí jen a jen na sebe, nerozčiluje se, zapomíná, když jí někdo ublíží, má zármutek, když se dělá něco špatného, ale raduje se, když lidé žijí podle pravdy. Láska všechno omlouvá, všemu věří, nikdy nad ničím nezoufá, všecko vydrží. Láska nikdy nepřestává.

Aleluja, hlas 2.

Verš, žalm 30: K tobě se utíkám, Hospodine, ať nejsem zahanben na věky.

Třetí kněz čte:

Evangelium od Matouše, začalo 34 od půlky:

V té době si Ježíš zavolal svých dvanáct učedníků a dal jim moc nad nečistými duchy, aby je vyháněli a uzdravovali každou nemoc a každou chorobu. Jména těch dvanácti apoštolů jsou tato: první Šimon, zvaný Petr, a jeho bratr Ondřej, Jakub, syn Zebedeův, a jeho bratr Jan, Filip a Bartoloměj, Tomáš a celník Matouš, Jakub, syn Alfeův, a Tadeáš, Šimon Kananejský a Jidáš Iškariotský, který ho pak zradil. Těchto dvanáct Ježíš poslal a přikázal jim: »Mezi pohany nechoďte a do žádného samařského města nevcházejte. Raději jděte k ztraceným ovcím z domu izraelského. Jděte a hlásejte: 'Přiblížilo se nebeské království.' Uzdravujte nemocné, probouzejte k životu mrtvé, očišťujte malomocné, vyhánějte zlé duchy. Zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte.

A jáhen znovu zpívá tuto ektenii:

Smiluj se nad námi, Bože:

Prosíme tě i za milost, život:

Aby mu seslal Hospodin Bůh:

Kněz vozhlas:

Neboť jsi milostivý:

Jáhen: K Pánovi modleme se.

Lid: Pane, smiluj se.

Třetí kněz se modlí modlitbu:

Všemocný Vládce, svatý králi, ty trestáš, ale neusmrcuješ, ty posiluješ padlé a pozvedáváš svržené, ty léčíš tělesná utrpení lidí. Proto se modlíme k tobě, Bože náš, abys dal svou milost tomuto oleji a těm, kteří jím budou ve tvém jménu pomazáni, aby jim byl lékem duše a těla, k očištění a k překonání veškerého utrpení, každého neduhu, rány a každé poskvrny těla a ducha. Sešli, Pane, z nebe svou léčebnou moc, dotkni se těla, utiš teplotu, zkroť vášeň i každou skrytou nemoc. Buď lékařem svého služebníka (nebo své služebnice) jméno, pozdvihni ho (nebo ji) z lůžka bolesti a zla zcela zdravého (nebo zcela zdravou), daruj ho (nebo ji) své církvi jako činitele (nebo činitelku) dobra a tvé vůle.

Vozhlas:

Neboť ty, Bože náš, nás miluješ a zachraňuješ a tobě slávu vzdáváme, Otci i Synu i svatému Duchu, nyní i vždycky a na věky věků.

Lid: Amen.

Po modlitbě vezme třetí kněz třetí struk a omočí ho nebo prst ve svatém oleji, pomazává nemocného a modlí se modlitbu:

Svatý Otče, lékaři duší i těl:

Po ukončení, když nemocný přijal pomazání, vejde, jestliže může nebo podpírán příbuznými, mezi kněze. Jestliže sám nemůže, obstoupí jej sami kněží, když leží na lůžku. Představený vezme svaté evangelium, otevře je a položí otevřenou stranou na hlavu nemocného. Evangelium přidržují všichni kněží. Představený nezvedá ruku, ale hlasitě se modlí tuto modlitbu:

Svatý králi, dobrotivý a milostivý Pane Ježíši Kriste, Synu a Slovo živého Boha, ty nechceš smrti hříšníka, ale aby se obrátil a byl živ. Nepokládám na hlavu toho, který k tobě přišel (nebo té, která k tobě přišla) v hříších a prosí o odpuštění, neboť u tebe je hříchů odpuštění, svou ruku, ale tvou mocnou a silnou ruku tohoto svatého evangelia, (které mí spoluslužebníci drží na hlavě tvého služebníka nebo tvé služebnice jméno) a modlím se (spolu s nimi) a prosím, Bože a náš Spasiteli, tvou milostivou a odpouštějící lásku, jíž jsi daroval skrze proroka Nátana kajícímu Davidovi odpuštění jeho hříchů a přijal Menašeho kající modlitbu. Ty sám přijmi svého služebníka, který (nebo svou služebnici, která) lituje svých hříchů, přijmi ji ve své lásce a přehlédni jeho (nebo její) hříchy. Vždyť ty jsi náš Bůh, který přikázal odpouštět sedmdesát sedmkrát padlým hříchy, a jaká je tvá velebnost, taková je i tvá milost. A tobě patří veškerá sláva, čest a poklona nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

Když pak sejme evangelium z hlavy nemocného, podá mu je k políbení.

Kněz říká:

Sláva tobě, Kriste Bože, naděje naše, sláva tobě.

Lid: Sláva, i nyní: Pane, smiluj se 3x. Pane, požehnej nás.

A propuštění:

Kristus, pravý Bůh náš, na přímluvu své přečisté Matky, silou čestného a oživujícího kříže, svatého slavného a všechvalného apoštola Jakuba, prvního jeruzalémského velekněze a všech svatých, nechť se nad námi smiluje a spasí nás, neboť je dobrý a miluje nás.

na liturgické texty    na teologii     na úvodní stránku