Jestliže někdo předpokládá, že prorocká vidění, obrazy a zjevení byly dílem fantazie a vznikly přirozeným způsobem, ten je daleko od skutečnosti a pravdy. Vždyť i proroci, kteří i v nynější době mezi námi tajemně přebývají, neměli vidění a obrazy v přirozeném řádu, ale stalo se tak mimo přirozenost. Jakýmsi božským způsobem jim bylo s nevýslovnou mocí a skrze milost svatého Ducha vloženo a zobrazeno v mysli vidění. Svatý Bazil o tom říká: „Proroci přijímali skrze jakousi nepochopitelnou moc obrazy v mysli, kterou měli soustředěnou a čistou, a Boží slovo slyšeli, jako by v nich mluvilo.“ A ještě: „Proroci viděli vidění skrze působení Ducha, který vkládal obrazy do jejich mysli, které vládl.“ A Řehoř Teolog: „Duch svatý působil nejdříve v andělských a nebeských mocnostech, pak v praotcích a prorocích. Z nich někteří Boha viděli nebo poznávali a druzí poznávali budoucnost, když jejich mysl pod působením Ducha přijímala takové obrazy, v nichž byli přítomni v budoucím, jako by to bylo přítomné.“