34. Jak se má jíst v neděli a o druhých věcech. Též o námaze a pokoře

Též i všechny nedělní dny přijímej potravu jako v sobotu. Toto ustanovení ať je plně zachováváno tak, jak je uvedeno, s výjimkou nemoci. Totéž dělej i po všechny dny, kdy to tak ustanovili svatí otcové nebo se to zavedlo, ať už z jakýchkoliv příčin, dlouhým zvykem. I v tyto dny nejez jednou a nezachovávej suchou stravu, ale jez, co bude užitečné a vhodné, též i zeleninu. Jez však zdrženlivě a v určeném množství, vždyť zdrženlivost vždy a ve všem je překrásný skutek. Při tělesných nemocích je možné, jak jsme již řekli, jíst a nestydět se ze všeho potřebného a nám dovoleného pro posílení těla. Vždyť svatí otcové nás učili být hubiteli vášní a ne těla. Tím, co je dovolené, rozumíme ne dovolené všem křesťanům, ale nám podle našeho mnišského postavení. Všechno to přijímej s díkůvzdáním ke slávě Boží. Vyhýbej se však domýšlivosti a nepřipouštěj nadbytek. Svatý Izák říká: „Nouze ve věcech učí člověka nechtěně zdrženlivosti, i když by to ani nechtěl. Je-li však u nás naopak dostatek a je k němu otevřen přístup, pak máme problémy, abychom se zdrželi.“ Nemiluj tělesný odpočinek. Vždyť, jak opět říká sv. Izák: „Duše, která miluje Boha, má odpočinutí pouze v samotném Bohu.“ Vyber si tedy raději námahu a nedostatek spolu s pokorou. Vždyť „námaha a pokora,“ jak píše někdo ze svatých, „získávají Krista.“

 Předcházející kapitola    Obsah    Další kapitola