„Ukládáme vám osobitý příkaz: Vraťte se východu,“ řekl Pius XI. v roce 1934 některým novovysvěceným kněžím východní církve. Obrátit se znamená milovat a ctít si katolicismus Východu. To bylo naším cílem v této krátké studii – snad velmi troufalým cílem, ale totéž se uskutečňuje s požehnáním Svatého Stolce.
Historie sama je do značné míry zodpovědná za chyby našich předchůdců a naším záměrem není spekulovat, nad minulostí. Můžeme se z ní ale učit. Nekatolíci posuzují Kristovu církev podle toho, co vidí, a my jsme zodpovědní za to, když vidí něco, co nezodpovídá podstatě církve. Část této podstaty je, aby církev byla katolickou, univerzální, duchovní vlastí celého lidstva. Co to skutečně znamená, konstatoval Maximos IV. velmi zřetelně:
Musíme být přesvědčeni o tom, že křesťanství nemůže nikdy uskutečnit své poslání ve světě, pokud není katolické. To znamená univerzální, nejen principiálně, ale i ve skutečnosti. Pokud někdo může být katolíkem jen pod podmínkou, že se vzdá své vlastní liturgie, hierarchie, církevních tradic zděděných po otcích, historie, náboženských písní, umění, jazyka, kultury a duchovního dědictví a osvojí si obřady, filosofické a teologické myšlení, náboženskou poezii, liturgický jazyk, kulturu a duchovnost určité skupiny, jak to jen nejlépe dokáže, pak církev není velký dar od Boha celému světu, ale frakcí, i když velmi početnou, a lidské instituce jsou servilní vůči zájmům jedné skupiny. Takováto církev nebude skutečnou Kristovou církví. A když pak vzdorujeme latinizaci našich institucí, neobhajujeme žádné bezvýznamné farní zájmy, nebo nadčasový tradicionalismus. Spíše jsme si vědomi, že bráníme živé zájmy apoštolské církve, zůstávajíce věrní našemu poslání, našemu povolání, které nemůžeme zaprodat bez toho, abychom nezrazovali sebe sama a neznetvořili Kristovo poselství před našimi bratry.
Když rozšíříme náš pohled za hranice naší vlastní osobitné tradice, můžeme prokázat našim spolubližním katolíkům sympatie a pomoc, které potřebují ke splnění svého těžkého poslání. Zároveň dospějeme k pravdivějšímu zhodnocení naší katolické víry, která napomůže obohatit náš vlastní duchovní život.