Pocházel z Davidova rodu (Mt.1.6), bydlel v Nazaretě, kde byl chudobným tesařem. Zasnoubil se s dívkou, jménem Maria (Mt.1.18). Brzy se však na snoubence ukázaly znaky mateřství. Josef byl spravedlivý a nechtěl ji odsoudit, ale chtěl ji tajně propustit (Mt.1.18-19). Ve snu se mu zjevil anděl a nařídil mu, aby Marii přijal (Mt.1.20-24). Když nastalo sčítání lidu, odešel do Betléma, kde se Marii narodil syn (L.2.1-20). Pak prchl s Ježíšem do Egypta (Mt.1.13-18) a po Herodově smrti se vrátil do Nazareta (Mt.1.19-23). Když bylo Ježíšovi dvanáct let, šel s Josefem a Marií do Jeruzaléma (L.2.41-52). Josef zemřel pravděpodobně ještě před Ježíšovým veřejným vystoupením.
Byl synem Jesse Betlemského z pokolení Judova. V mládí byl, ještě za života Saulova, pomazán za krále (1Sam.1.6-13). Ocitl se na královském dvoře (1Sam.16.14-23), vystupoval jako udatný bojovník (1Sam.17.1-18.15). Stal se Saulovým zetěm (1Sam.18.17-30). Saul však začal na Davida žárlit, a proto se jej snažil odstranit. David se zachránil útěkem (1Sam.19.1-27.12). Po Saulově smrti se David stal králem v Hebronu a po násilné smrti Íš-bóšéta dobyl Jeruzalém a stal se králem nad celým Izraelem (2Sam.1.1-6.23). Bojoval se sousedními národy, organizoval říši i vojensky. Jeho syn Abšolón proti němu zosnoval povstání, které však bylo potlačeno (2Sam.13.1-19.44). David byl čestný a uznal své hříchy (2Sam.11.1-12.25; 24.1-25). Vynikal hlubokou zbožností a připisuje se mu mnoho žalmů.
Viz. 23.10. Podle podání doprovázel Svatou rodinu při útěku do Egypta.