Narodil se kolem r. 270 na Kypru. Pásl stáda. Oženil se a měl několik dětí.
V době Galeriova pronásledování byl odsouzen na práci v dolech. Za vlády Konstantina Velkého byl propuštěn na svobodu a stal se biskupem ve městě Trimity. I jako biskup zůstal na svém hospodářství. Co mu zbylo z výtěžku práce, rozdával chudým.
Spiridon často půjčoval lidem bezplatně peníze. Každému věřil. Když někdo přišel, poslal jej Spiridon do skříně, aby si tam částku vzal. Při vracení dlužník opět položil peníze na místo, aniž by je biskup přepočítal. Toho chtěl využít jeden člověk. Půjčil si peníze, ale když je měl vrátit, do skříně je nevložil. Brzy ale potřeboval pomoc znovu a přišel ke Spiridonovi. Ten jej poslal na obvyklé místo, aby si vzal, kolik potřebuje. Nepoctivec světci řekl: „Skříň je prázdná.“ Biskup odpověděl: „Tomu se divím. Vždyť od tvé poslední půjčky v ní nikdo nebyl.“ Tak vyšel podvod najevo a zloděj prosil o odpuštění.
Spiridon se zúčastnil i nicejského koncilu r. 325. Zde jeden člověk začal podrývat katolickou víru. Tu se biskup ozval a prohlásil, že boží království nespočívá v řečnění, ale v duchu a pravdě.
Jistý člověk svěřil Spiridonově dceři Ireně jakousi drahocennou věc. Když Irena zemřela, člověk přišel k biskupovi a chtěl věc zpět. Prohledali celý dům, ale nikde ji nemohli najít. Spiridon odešel na hřbitov a tam se nad hrobem své dcery modlil. Pak se jí zeptal, kde se věc nalézá, a Irena mu odpověděla. Tak hledané nalezli.
Spiridon zemřel kolem r. 349.