Pocházel z Cařihradu, kde získal velké vzdělání. Stal se jedním z nejvyšších představitelů města. Se svou manželkou měl syna a dceru. Když viděl machinace u císařského dvora, rozhodl se odejít do pouště a tam žít v modlitbě. Dohodl se s manželkou; on se synem Teodulem odešel na Sinaj a manželka s dcerou do jednoho ženského kláštera v Egyptě.
Na Sinajské hoře se Nil usadil v jeskyni, kterou vyhloubil vlastníma rukama. Žil v ní asi čtyřicet let. Tam jej navštěvovalo mnoho lidí, ba i sám císař mu psal dopisy. Nil císaři odpovídal a prosil jej o propuštění sv. Jana Zlatoústého z vyhnanství.
Jednou vtrhli do Sinajské pouště Arabové, kteří zajali a zabili mnoho mnichů. Mezi zajatci byl i Nilův syn Teodul. Světec hořce plakal. Nejtěžší chvílí bylo, když se dozvěděl, že jeho syn má být přinesen v oběť pohanským bohům. Bůh však Teodula zachránil, neboť jej koupil emesský biskup. Jakmile se to Nil dozvěděl, odešel do Emessy, kde byl biskupem slavně přijat. Biskup jej vysvětil na kněze a přál si, aby Nil u něho zůstal. Světec ale toužil po samotě, a tak mu biskup vrátil syna a propustil jej. Nil se vrátil do své jeskyně, kde žil ještě mnoho let a zemřel pokojně kolem r. 450.