Narodil se v Korintě kolem r. 448. Byl synem kněze. Ještě v mládí jej korintský biskup Petr vysvětil na lektora. V osmnácti letech odešel Kiriak do Palestiny, kde vstoupil do kláštera sv. Teoktista. Ve dne pracoval a v noci se modlil. Po několika letech začal žít jako zatvornik (uzavřen v místnosti) a v přísném mlčení. Když nastaly v klášteře spory, odešel do Sukijského kláštera, kde jej přijali jako novice. Po sedmi letech v klášteře byl vysvěcen na kněze a pak se stal vedoucím klášterního zpěvu.
Když mu bylo sedmdesát let, odešel s jedním učedníkem do pouště. Zde jej po pěti letech života v samotě navštívil muž, jehož syn byl posedlý zlým duchem. Starec zlého ducha vyhnal a zpráva o tom se rychle rozšířila. Aby se vyhnul světské slávě, odešel starec hlouběji do pouště.
Když nastal v zemi mor, přišli otcové ze Sukijského kláštera ke Kiriakovi a prosili jej, aby s nimi šel do kláštera. Starec splnil jejich prosbu a mor se klášteru vyhnul. Mnich pak přebýval v nedaleké jeskyni.
Světec také bojoval s Origenovým bludem, a to nejen modlitbou, ale obracel též pobloudilé svými slovy.
Když bylo starci sto sedm let, přemluvili jej bratři, aby se usídlil v jeskyni sv. Charitona. Dva roky nato, r. 556, sv. Kiriak zemřel.