Císař Konstantin Velký chtěl postavit v Jeruzalémě na Golgotě chrám. Proto se jeho matka sv. Helena vydala r. 326 do Jeruzaléma. Císařovna také toužila najít kříž, na kterém byl ukřižován Ježíš Kristus. Protože bylo zvykem zakopávat kříže v blízkosti místa ukřižování, začali hledat u Golgoty. Nalezli tři kříže. Jelikož tabulka s nápisem ležela opodál, bylo třeba určit, který z nich je pravý. Proto jeruzalémský patriarcha Makarius poradil, aby byly kříže přineseny k lůžku jedné těžce nemocné ženy. Každým se pak ženy dotýkali. Při dotyku Kristovým křížem se nemocná uzdravila. Císařovna kříž políbila a poklonila se mu. Totéž učinil i patriarcha s doprovodem. Na prosbu přítomného lidu pak patriarcha kříž zdvihl, aby ho lidé viděli. Tento akt dal podnět k pojmenování svátku.
V 7. st. se přidává ke svátku ještě jedna událost. R. 614 dobyl perský král Chozroj Jeruzalém a mezi jinými vzácnostmi odnesl do svého hlavního města i kříž, na kterém zemřel Ježíš Kristus. R. 628 přemohl císař Heraklios Peršany, získal kříž nazpět a odnesl ho do Jeruzaléma. Zde bylo 14.9.628 jeho druhé povýšení.