Pocházela z Magdaly na západním břehu Tiberiadského jezera. Kristus z ní vyhnal sedm zlých duchů (Mr.16.9; L.8.2). Pak patřila mezi ženy, které doprovázely Ježíše. Marie neopustila Krista ani tehdy, když jej opustili téměř všichni (Mr.14.50), a spolu s Bohorodičkou, sv. Janem a dalšími ženami stála pod křížem ( Mt.27.56; Mk.15.40; J.19.25). Byla též u Kristova pohřbu (Mt.27.61; Mk.15.47). V neděli ráno byla mezi ženami, které přišly k prázdnému hrobu (Mk.16.1; L.24.10), setkala se se vzkříšeným Ježíšem a měla to oznámit jeho učedníkům (J.20.1-18; Mk.16.9).
Podle podání hlásala po nanebevstoupení Páně křesťanství v mnohých městech. Navštívila také Řím, kde se slovy „Kristus vstal z mrtvých“ podala císaři Tiberiovi červené vajíčko (symbol smrti, ze které se rodí život) a obvinila před ním Piláta z nespravedlivého odsouzení Ježíše. Pak prošla mnohé země a podobně jako apoštolové zvěstovala Kristovo učení. Nakonec přišla do Efezu, kde pomáhala sv. apoštolu Janovi, a tam také zemřela.
Za císaře Lva VI. Moudrého byly její ostatky přeneseny do Cařihradu, kde jsou uloženy v klášteře sv. Lazara.