Úcta ke sv. Janu Křtiteli je na východě pradávná a velmi rozšířená. V průběhu roku je mu zasvěceno šest svátků (početí - 23.9.; narození - 24.6.; stětí - 29.8.; první a druhé nalezení hlavy - 24.2.; třetí nalezení hlavy - 25.5.; sbor - 7.1.).
Početí Jana Křtitele zvěstoval archanděl Gabriel jeho otci Zachariáši v jeruzalémském chrámě (L.1.5-25). Když se narodil, pojmenovali ho Jan (L.1.57-80). Jan později odešel do pouště a pak vystoupil jako prorok. Za oděv mu sloužil plášť z velbloudí srsti, přepásaný koženým pasem. Pokrmem mu byly kobylky a lesní med (Mk.1.2-6). Hlásal příchod božího království a pokřtil Ježíše Krista (Mt.3.5-17; Mk.1.7-11; L.3.1-23; J.1.6-8). Herodes Antipas usoudil, že hnutí vyvolané Janem je nebezpečné a dal ho uvěznit (Mt.14.3-5; Mk.6.17-18). Janův konec uspíšila léčka Herodiady. Jan byl sťat na hradě Machaeru u Mrtvého moře (Mt.14.6-12; Mk.6.19-29). Když Herodiada dostala hlavu sv. Jana, dala ji zakopat na bezpečném místě. Janovo tělo pochovali jeho učedníci.
Jana, žena Herodova správce věděla, kde hlava je. Vykopala ji a zakopala na Olivové hoře. Později ji nalezl jeden mnich, když kopal základy pro chrám. Uchovával ji pak u sebe. Před svou smrtí ji pohřbil na tomtéž místě, kde ji našel. Za císaře Konstantina Velkého přišli do Jeruzaléma dva mniši ze Sýrie, kterým se sv. Jan zjevil a ukázal jim místo, kde je pochována jeho hlava. Vykopali ji a na zpáteční cestě domů ji lehkomyslně dali jednomu hrnčíři. Později ji získal arián Eustach, který ji zakopal v jeskyni nedaleko Emesy. Na tom místě byl později vybudován klášter. Archimadritovi se zde r. 452 zjevil sv. Jan a ukázal mu místo, kde se jeho hlava nachází. To bylo druhé nalezení. Za Teodósia Velkého byla hlava přenesena do Cařihradu.
V době obrazoboreckých bojů v 8. st. odnesli hlavu sv. Jana z Cařihradu do Komany v Malé Asii. R. 857 ji znovu našli a slavnostně přenesli do Cařihradu. V čase křižáckých výprav ji odnesl neznámý latinský kněz. Nyní se nalézá v chrámě sv. Silvestra v Římě.