Byl synem Kleofáše a příbuzným Ježíše Krista. Po mučednické smrti Jakuba, bratra Páně, byl r. 62 jednohlasně zvolen za jeruzalémského biskupa. Funkci zastával kolem čtyřiceti pěti let. R. 70 utekl s jinými křesťany do Pelly, a tak se vyhnul utrpení. Po zničení města se Simeon vrátil zpět do Jeruzaléma, kde budoval v pokoji boží království.
Za císaře Trajána bylo vydáno nařízení, které rozkazovalo vyhubit všechny Davidovy potomky. V té době bylo starci již kolem sto dvaceti let. Několik židů jej udalo, a tak byl předvolán před císařova náměstka Attiku. Ten měl soucit se Simeonovou starobou a chtěl jej ušetřit utrpení za cenu odpadu od víry. Simeon odmítl a vydal své tělo mučení. Nejdříve byl natažen na skřipec a pak ukřižován. Na kříži zemřel r. 107.