Narodil se v Palestinské Cézarei v době panování Konstantina Velkého. Když mu bylo osmnáct let, odešel na poušť.
Po dvaceti pěti letech Martiniánova života v poušti si umínila chlípná žena, jménem Zoe, že poustevníka svede. Oblékla se do roztrhaných šatů, přišla k jeho chýši a prosila jej, aby ji přijal k sobě, protože zbloudila. On ji přijal na noc s tím, že příštího dne odejde. Sám odešel do zadní skrýše v poustevně. Příštího dne se Zoe oblékla do skvostných šatů, které měla schovány, a snažila se jej získat pro manželství. Když jí namítal, že ji neuživí, přiznala se, že je velmi bohatá. On jí pak řekl: „Počkej chvíli zde!“ Vyšel ven, rozdělal oheň a vložil do něj nohy. Pak mučen bolestí vzdychal a modlil se. Žena slyšela nářek a vyběhla ven. Když uviděla, co se děje, dala se na pokání a později vstoupila do kláštera v Jeruzalémě.
Martinián si pak nalezl poustevnu na jednom ostrůvku v moři. Pletl rohožky z palmových listů a jistý lodník mu za ně několikrát do roka dovážel potraviny. Tak žil Martinián šest let. Pak ztroskotala u ostrova loď a zachránila se z ní jen jedna dívka. On jí odevzdal potraviny a sám se vrhl do moře, aby se přeplavil na pevninu. Od té doby se ještě více varoval, aby nepřišel do styku se ženami. Zemřel v Aténách na počátku 5. st.