V tomto týdnu si Církev vzpomíná poslední dny Ježíše Krista, jeho utrpení, smrt a pohřeb.
Lazarova sobota - tento den Církev vzpomíná Lazarovo vzkříšení (J.11.1-57), které chápe jako důkaz božské moci Ježíše Krista a potvrzení nauky o všeobecném vzkříšení. Současně s tím Církev poukazuje na to, že tato událost sloužila jako záminka k odsouzení Spasitele.
Květná neděle - v tento den si Církev připamatovává slavný vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma (Mt.21.1-11; Mk.11.1-11; L.19.29-40; J.12.12-19). Světí se ratolesti, kterými věřící vítají neviditelně přicházejícího Krista. U starých Římanů byly palmové ratolesti symbolem vítězství. V Novém zákoně se palmová ratolest stala symbolem mučednictví. V katakombách byly stavěny palmy na hrobech mučedníků jako symbol jejich vítězství. Olivová ratolest je také znamením míru. Ze spojení symbolů vzniká ještě jeden význam, a to symbol vzkříšení.
Na Velké pondělí připadá památka praotce Josefa (Gen.37.1-50.26), jehož život je předobrazem budoucího ponížení a slávy božího Syna a také Ježíšových odpovědí farizeům o jeho druhém příchodu, podobenství o deseti pannách a posledním soudu (Mt.24.3-25.13).
Na Velké úterý si Církev připomíná prokletí neplodného fíkovníku (Mt.21.18-22), který představuje židovský národ.
Na Velkou středu se vzpomíná Ježíšovo pomazání v domě Šimona Malomocného (Mt.26.6-16).
Velký čtvrtek - tento den si Církev připomíná poslední večeři Páně, na které byla ustanovena svátost eucharistie, Kristovo utrpení v Getsemanské zahradě a jeho zajetí.
Velký pátek je památkou Ježíšovy smrti na kříži a jeho pohřbu.
Velká sobota je vzpomínkou Pánova odpočinku v hrobě. Večer tohoto dne se má konat liturgie sv. Bazila s večerní, která se již vztahuje k následujícímu dni.
