Když se probudíš ze spánku, nejdříve vzdej Bohu slávu a pozvi ho k sobě jako svého zastánce. Pak začni své hlavní dílo, tj. čistou a soustředěnou modlitbu v srdci. Tak se modli hodinu. Tehdy bývá mysl z větší části tichá a soustředěná. Uvědom si, že máme příkaz: přinášet Bohu v oběť prvotiny a to nejlepší, tj. naše první myšlenky dne směřovat v čisté modlitbě srdce k našemu Pánu Ježíši Kristu. Tak to říká i svatý Nil: „Modlitba toho se stává vyslyšenou, kdo vždy své první myšlenky jako zralý plod přináší Bohu.“[1] Pak zpívej polnočnici (lat. matutinum).
Jestliže však nemůžeš začít tak, jak jsme řekli, protože ještě nejsi upevněn v dokonalém mlčení, a to z jakékoliv příčiny, což se často stává začátečníkům a občas, i když zřídka, i těm, kdo již prospívají, ale ještě nedosáhli dokonalosti, protože jen dokonalí všecko mohou v Kristu, který jim dává sílu,[2] jestliže tedy takto nemůžeš začít, zvedni se ze spánku, postav se a nakolik můžeš, vzbuď rozvážnost a s co největším vnímáním vyslovovaného zpívej nejdříve polnočnici (matutinum).
Pak si sedni a modli se čistě a soustředěně v srdci tak, jak je ukázáno. Modli se alespoň hodinu, ale lépe tolik, kolik ti dá dobrý Dárce. Klimak říká: „Během noci věnuj větší část času modlitbě a menší zpívání žalmů. Ve dne konej svá díla tak, jak je to ve tvých silách.“[3]
A jestliže i po takovémto asketickém nucení budeš ještě podléhat roztržitosti snu a lenosti, vstaň a vypni se, abys modlitbu vydržel, a jak to jen dokážeš, snaž se vzmužit (Sv. Izák: „Vyjdi ven a choď tam“). Pak si sedni a modli se tak, jak je psáno. Vždy se snaž rozmlouvat čistou modlitbou s Čistým Bohem.
Pak vstaň, zazpívej soustředěně šestižalmí, padesátý žalm a kánon, který sám chceš. Pak si opět sedni a mužně se modli půl hodiny. Opět vstaň, zpívej chvály (část jitřní [lat. laudy]), obvyklé slavosloví a první hodinku. Nakonec učiň propuštění.
To, co budeš číst, vyslovuj ústy jen tak silným hlasem, abys to slyšel sám. Vždyť Bůh nám přikazuje přinášet plod úst. V modlitbě celou duší a celou myslí děkuj láskyplnému, prozřetelnému a nejmoudřejšímu Bohu, který nás ve své nesmírné milosti nechal dobře projít propastí uplynulé noci a vidět jitro nadcházejícího dne. Vroucně se při tom také modli i za to, aby nám da1 bez problémů projít temnou a silnou bouří démonů a vášní.
Předcházející kapitola Obsah Další kapitola