Orientální náboženské hledisko je tak univerzální ve své podstatě, jako náboženské hledisko západní církve. Ale nejeví ochotu spojovat uvedené hledisko s výtvory lidské organizace, práva, pořádku a jednotnosti. Směřuje spíše k zvýraznění tajemství církve jako její pozemské podoby, méně pak k disciplinárním a administrativním aspektům jejího života. Církev se charakterizuje ne jako viditelné společenství v čele s Kristem, ale spíše jako jeho zjevení, příchod věčnosti do časnosti, odhalení Božího života skrze zbožštěnou transformaci lidské podstaty do Kristova kultu a jeho svátosti. Život v církvi je vyslovený termíny: sláva, světlo, vidění, jednota, proměnění. Méně známý je právnický slovník moci, řádu, práva, spravedlnosti, trestu.