Byl služebníkem u bohaté Římanky Aglaje, se kterou žil v hříšném poměru. Oba byli křesťané a byli velice dobročinní. Když poznali svůj hřích, rozdala Aglaja své šperky a šaty chudým a konala pokání. Bonifáce poslala na východ říše, aby tam opatřil ostatky nějakého mučedníka. Nad nimi chtěla vystavět chrám, aby tak na světcovu přímluvu dosáhla odpuštění hříchů.
Bonifác vzal peníze a vydal se na cestu. Když se dozvěděl, že v Tarsu na Kilíkii zuří kruté pronásledování křesťanů, nařídil tam obrátit loď. Ve městě poslal své služebníky do hospody a sám šel na náměstí. Tam právě mučili asi dvacet křesťanů. Muž se prodral zástupem a začal mučedníky líbat a povzbuzovat. To viděl císařský náměstek Simplicius, který si dal neznámého zavolat. Ten před náměstkem prohlásil, že je křesťanem a nemá větší přání než trpět pro Krista. Proto jej dal Simplicus zajmout, vrážet mu třísky za nehty a pak mu lít do úst tekuté olovo. Dalšího dne byl mučedník sťat (r.307).
Bonifácovi služebníci zjistili, co se stalo, koupili mrtvé tělo a odvezli je do Říma. Aglaja přijala mrtvolu s velkou úctou, pohřbila ji u Latinské cesty a vystavěla nad hrobem svatyni. Žila pak v kajícnosti ještě asi patnáct let.