Barbora se narodila v Nikomédii, z bohatých pohanských rodičů. Byla jejich jedinou dcerou. Matka jí brzy zemřela. Otec o dceru pečoval, ale pohanským způsobem. Když dívka začala dospívat, zavřel ji do zvláštní části svého domu, kam měli přístup jen domácí služebníci a učitelé. Bylo to buď proto, aby se dívka uvarovala zpustlých mladíků, anebo měl strach, aby se neseznámila s křesťanským náboženstvím. Barbora brzy pochopila, že pohanské učení neodpovídá pravdě, ale k pravé nauce neměla přístup. K jejímu otci Dioskurovi začali přicházet bohatí ženichové. Ten naléhal, aby se dívka vdala. Barbora však návrh odmítla. Proto jí dovolil, aby mohla vycházet z domu, neboť se domníval, že si tak najde ženicha.
Když byl Dioskuros na cestách, Barbora se seznámila s místními křesťany, uvěřila v Krista a dala se pokřtít. Po návratu se to Dioskuros dozvěděl a začal soptit hněvem. Uchopil meč a vrhl se na dívku, aby ji zabil. Barboře se podařilo uprchnout z domu a ukrýt se v horách. Otec dívku hledal a jeden pastýř mu ukázal její úkryt. Dioskuros vtrhl do skrýše, dívku ztrýznil a spoutanou ji dal opět doma zavřít. Myslil si, že ji donutí hladem k povolnosti, ale zmýlil se. Proto odvedl svázanou dívku k představenému oblasti. Ten se ji snažil přemluvit, ale Barbora zůstala neoblomná. Soudce ji pak dal do krve zbičovat a zavřít do vězení. V noci se dívce zjevil Kristus a uzdravil ji. Když to druhý den uviděla pohanka, jménem Juliána, veřejně odvrhla svou víru a projevila přání trpět pro Krista. Obě ženy vodili nahé po městě a pak je pověsili na strom. Bili je, pálili pochodněmi, uřezali jim prsa a tloukli je kladívkem po hlavě. Ženy však vytrvaly, a proto byly odsouzeny k setnutí hlavy. Barboru popravil vlastní otec kolem r. 306. Byl za to potrestán, neboť brzy nato byl zabit bleskem.