Byl perským důstojníkem. Ač byl rodiči křesťansky vychován, zřekl se víry a byl za to povýšen do stavu mágů, perských mudrců.
Jednou byl Jakub s králem na válečné výpravě. Tu dostal list od manželky, horlivé křesťanky, která se teprve nyní dozvěděla o jeho odpadu. V dopise mu velmi vyčítala jeho přestupek a upozorňovala ho, že pokud se nevzdá svého bludu, nebude s ním moci žít. List se Jakuba mocně dotkl, litoval svého provinění a stal se opět horlivým křesťanem.
Králi Varannovi změna v životě jeho důstojníka neušla. Velmi se rozhněval, a když se Jakub odmítl vzdát víry, nařídil ho natáhnout na skřipec a postupně mu uřezávat prsty, ruce, nohy a nakonec mu stít hlavu. Sám soudce při vykonávání rozsudku plakal a snažil se Jakuba přesvědčit k odpadu, ale ten zůstal pevný. Říkal: „Jsem jako réva, která se oklešťuje na zimu a je pak jako mrtvá, ale na jaře opět pučí a kvete.“ sv. Jakub byl sťat r. 411. Nazývá se též Jakub Rozsekaný.