Stal se alexandrijským patriarchou r. 300. Vysvětil Ária, pozdějšího bludaře, na diákona. Později se mu zjevil na žertveniku (bočním oltáři) Kristus v podobě dítěte v roztrhaných šatech. Petr se jej ptal, co to znamená. Dítě odpovědělo: „Šaty mi roztrhal Árius.“
Za Diokleciánova pronásledování sestavil Petr pravidla, jak jednat s těmi, kteří během pronásledování odpadli a nyní se chtějí vrátit do Církve. Když se pronásledování zostřilo, uprchl patriarcha z města a z úkrytu řídil církev. V té době proti němu vystoupil likopolský biskup Melecij, který ho obvinil, že jedná s odpadlíky příliš mírně. Postavil se proti němu i Árius. Když se Petr vrátil z úkrytu, sesadil Melecia a později i Ária.
R. 311 jej dal znenadání císař Maximin zajmout a brzy nato stít. Na křesťanském východě je Petr nazýván „pečetí a zakončením mučedníků“, protože byl posledním mučedníkem, který v Alexandrii zahynul na rozkaz státní vlády.