Sv. Pavel pocházel ze Soluně. R. 340 byl zvolen za cařihradského patriarchu. V době jeho nastoupení se císař Konstancius nacházel v Antiochii. Když se vrátil do Cařihradu, dal svolat, pod vlivem ariánů, ke kterým se přikláněl, synodu, která Pavla sesadila a nastolila na patriarchální stolec ariána Eusebia. Pak se císař opět vzdálil do Antiochie. Pavel se odebral do Říma, kde nalezl sv. Atanáše a jiné biskupy, které Eusebius vyhnal. Eusebius však nechtěl, aby se Atanáš a Pavel vyhnuli v Římě pronásledování, a proto římskému papeži Juliovi poslal dopis, který byl plný pomluv. Papež na dopis nedbal, ale nařídil biskupům, aby se vrátili zpět, a východním biskupům poslal listy, aby vrátivší se s láskou přijali a pomohli jim zaujmout jejich funkce. Tak se svrhnutí vrátili na svá místa a sesadili ty, kteří je odstranili.
Ale nepřátelé pravé víry se nevzdávali a svolali synodu biskupů do Antiochie. V té době zemřel Eusebius. Tu katoličtí obyvatelé Cařihradu s radostí přijali Pavla. V téže době se sešli ariáni v jiném chrámě a zvolili za patriarchu Macedonia. To vyvolalo velké nepokoje a při srážkách obou stran bylo zabito mnoho lidí. Když se to dozvěděl císař, poslal do Cařihradu svého vojevůdce Germogena s vojskem a nařídil, aby byl Pavel vypuzen. Germogen přijel do Cařihradu a začal nutit lid, aby Pavla vydal. Když lid odmítal, chtěl vojevůdce použít síly, ale tu dav vtrhl do jeho domu a podpálil jej. Germogena vytáhli ven a zabili.
Císař se po těchto událostech vrátil do Cařihradu, vyhnal Pavla a městu odebral polovinu výhod, které mu udělil. Především snížil na polovinu množství chleba, který se z císařských zdrojů vydával chudým. Když císař potvrdil Macedonia za patriarchu, vrátil se do Antiochie.
Pavel se opět odebral do Říma, kde papeži Juliovi a římskému císaři Konstantovi oznámil, co se stalo. Konstant, bratr Konstancia, a papež napsali list Konstanciovi a žádali, aby uznal Pavla za patriarchu. Pak se Pavel vrátil s dopisem do Cařihradu, kde jej katolíci s radostí přijali. List poslal císaři po jednom významném šlechtici. Konstancius si však dopis vysvětlil jako útok proti sobě a ještě více se na Pavla rozhněval. Proto poslal do Cařihradu vládci oblasti Filipovi list, ve kterém mu nařizoval, aby Pavla vyhnal a opět nastolil Macedonia. Protože se Filip bál povstání lidu, dal si Pavla předvolat k sobě a zadní branou svého paláce jej dopravil do vyhnanství ve městě Soluni.
Když byl Pavel odstraněn, vzal vládce Macedonia k sobě na vůz a vezl ho do chrámu. To vyvolalo velký shluk lidu, a to jak katolíků, tak i ariánů. Když Filip s Macedoniem přijeli ke chrámu, nebylo možné se do něj dostat. Tehdy dal Filip lid rozehnat vojskem. Když se však vojáci vrhli na dav, první řady nemohly ustupovat. Vojáci použili zbraní, aby uvolnili prostor. V nastalém zmatku zahynulo přes tři tisíce lidí, někteří byli ušlapáni, jiní zabiti vojáky.
Po nějaké době se Pavel vydal ze Soluně do Korinta, odkud se mu podařilo dostat do Říma. Tam se opět setkal s Atanášem.
R. 343 svolali Konstant a Konstancius do Sardiky biskupskou synodu, na které se mělo rozhodnout o Atanášovi a Pavlovi. Když chtěli ariáni Pavla s Atanášem ze synody vyhnat, katoličtí představitelé se proti tomu postavili. Proto ariáni odešli ze synody a sešli se ve městě Filipopoli, kde ustanovili, že Syn není soupodstatný s Otcem. Když se to dozvěděli biskupové v Sardice, odsoudili odpadlíky, sesadili obvinitele Pavla a Atanáše a potvrdili nicejské vyznání. Tehdy Konstant napsal svému bratru list, ve kterém jej žádal, aby vrátil Pavlovi a Atanáši hodnosti. V případě nesplnění mu hrozil vojenským zásahem.
Když Pavel přišel k císaři Konstanciovi a předal mu dopis od jeho bratra, císař dostal strach a Pavla s Atanášem dosadil do jejich funkcí. Po Konstantově zavraždění opět ariáni povstali proti katolíkům. Pavel byl poslán do vyhnanství do města Kukuzy v Arménii. Zde jej jednou, když sloužil sv. liturgii, ariáni přepadli a uškrtili omoforem. R. 381 byly jeho neporušené ostatky přeneseny do Cařihradu a odtud r. 1236 do Benátek, kde se nalézají dosud.