Abrahám se narodil v Chidane u Edessy. Z poslušnosti k rodičům uzavřel sňatek, ale ihned po svatbě opustil manželku a skryl se v opuštěné chýši u Edessy. Tam jej nalezli rodiče, ale on prohlásil, že se nemíní vrátit. Na znamení, že tento úmysl je nezvratný, dal se v chýši zazdít a ponechal jen malý otvor, kterým mu podávali pokrm. Když zemřeli jeho rodiče, rozdal dědictví chudým.
Po nějakém čase zemřel jeho bratr a zanechal po sobě mladou dceru Marii. Abrahám se jí ujal a utvrzoval ji v nábožnosti. Dívka prospívala ve ctnostech. Později však k ní začal chodit jeden zvrhlý mnich, který pod záminkou, že hledá poučení a radu, se snažil Marii svést. To se mu nakonec podařilo.
Dívka pak ze strachu uprchla do dalekého města. Tam se oddala lehkomyslnému životu a živila se neřestí. Abrahám nevěděl, kam se jeho neteř poděla. Když se dozvěděl pravdu, modlil se za její obrácení. Místo jejího pobytu se však dozvěděl až později. Opustil chýši a přestrojený za vojáka se odebral do domu, kde dívka žila. Ta mu šla v ústrety, ale nepoznala jej. Když hodovali, začal voják mluvit o bázni boží. Tu se dívka rozplakala. Když se jí strýc dal poznat, zděsila se a nemohla hrůzou a studem ani promluvit. Abrahám ji začal povzbuzovat: „Nezoufej! Vrať se ke ctnostnému životu a pojď do samoty! Jsme všichni křehcí tvorové a snadno klesneme do hříchu. Je ale hanebné, když se z hříchu nepovstane. Bůh nechce smrti hříšníka, ale aby se polepšil.“ Maria opět nabyla dobré mysli a řekla: „Mohu-li konat pokání, které Bůh přijme, jsem ochotna jít s tebou a poslouchat tě. Jsou tu však ještě nějaké šaty, co s nimi?“ „Nech to zde. Je to získáno hříchem a spočívá na tom boží kletba.“ Dívka se pak se strýcem odebrala do jeho chýše, kde žila asketickým životem. Abrahám zemřel r. 360, Maria r. 363.