Byla dcerou bohatých křesťanských rodičů v Ikoniu. Po jejich smrti zdědila velké jmění. Svůj majetek rozdávala chudým. Protože se zavázala slibem čistoty, odmítala všechny uchazeče o svou ruku. Za Diokleciánova pronásledování byla obžalována z křesťanství a uvržena do vězení. Když byla předvedena před vladaře oblasti, který se jí ptal na jméno, odpověděla: „Jsem křesťanka, služebnice Kristova.“ Když se jí vladař opět ptal, odvětila: „Nejdříve se slušelo, abych řekla své jméno ve věčném životě a pak teprve jméno v životě časném. Tedy v životě věčném jsem křesťanka, v životě časném jsem rodiči nazvána Paraskeva, neboť jsem se narodila v pátek, v den Kristova utrpení.“ (Paraskeva = řecky pátek). Vladař se ji snažil přemluvit, aby obětovala modlám, nabízel jí i sňatek, ale světice odmítla. Tu z ní dal panovník strhat šaty a nechal ji bičovat. Dívka nevydala ani hlásku. Pak ji vladař opět přemlouval, ale ona neodpovídala. Dal ji tedy pověsit na strom. Nechal jí rvát žebra železnými háky a rány rozedírat drátěným kartáčem. Její tělo bylo rozedráno do kostí. Potom ji dal hodit do vězení, aby tam zemřela. Bůh však neopustil svou nevěstu a v noci ji zázračně uzdravil. Když ráno přišla stráž, našla Paraskevu zdravou. Ihned to oznámila vládci. Ten nařídil, aby ji k němu přivedli. Když přišla, snažil se jí dokazovat, že byla uzdravena pohanskými bohy. Světice jej požádala, aby jí ukázal ty, kteří jí darovali život. Když vešli do chrámu, Paraskeva se pomodlila, chytila za nohu pohanského boha Apolóna a zvolala: „Říkám ti, který nemáš duši, i všem ostatním modlám, takto vám nařizuje váš i můj Pán Ježíš Kristus: Padněte na zem a rozpadněte se v prach!“ V tu chvíli se rozpadly všechny modly v chrámě a lid začal volat: „Velký je křesťanský Bůh.“ Pohanští kněží přistoupili s hněvem k vladaři a žádali o potrestání světice. Ten ji dal opět pověsit na strom a pálit jí žebra hořícími svícemi. Svatá se modlila, aby ji Pán ochránil. Tu se objevil anděl, který rozdmýchal silný oheň, ve kterém zahynulo mnoho mučitelů. Lid opět užasl. Vladař dostal strach a nechal Paraskevu stít mečem. Křesťané pak pohřbili tělo světice v jejím domě. Druhý den vyjel vladař na lov, ale jeho kůň se splašil a shodil jej do propasti. Tak mučitel následoval svou oběť.