Rodem byl Part, křesťanství přijal v Cézarei Kappadocké. Zde byl též vysvěcen na kněze. Byl ženatý a měl dva syny. Po manželčině smrti odešel do Arménie. Tam byl obviněn z křesťanství a velice mučen. Pak jej hodili ho hlubokého hrobu, který byl plný bláta, hadů a jiné odporné havěti. V hrobě byl zavřen celých čtrnáct let a naživu zůstal díky jedné vdově, která mu tajně nosila jídlo. Řehořova situace se změnila, když byl arménský král Tiridat stižen šílenstvím. Králova sestra měla v noci sen, ve kterém jí bylo zjeveno, že nemocnému může pomoci pouze Řehoř. Sestra nemohla sen pochopit, protože si myslela, že je Řehoř již dávno mrtev, ale přesto poslala ke hrobu. Světce nalezli živého. Vytáhli jej a přivedli ke králi. Řehoř krále uzdravil a obrátil jej ke křesťanství. Brzy byl jeho zásluhou obrácen celý národ a na místech pohanských obětišť byly vztyčeny křesťanské chrámy. Král jej pak poslal do Cézaree, aby zde byl vysvěcen na biskupa. Při zpáteční cestě s sebou světec přivedl mnoho kněží. Řehoř hlásal křesťanství nejen v Arménii, ale i Peršanům, Asyřanům a Médům. Postavil také velké množství klášterů. Před svou smrtí se vzdálil do pouště, aby zde v samotě sloužil Bohu. Tam také zemřel kolem r. 335. Jeho nástupcem se stal jeho syn Arostan. Řehořovy ostatky byly později přeneseny do Cařihradu a pak do Neapole. V Arménii zůstala pouze jeho pravá ruka.