Nil Kryptoferratský (Rossanský), byl původním povoláním pokladník. Po smrti své manželky a dcery vstoupil v Kalábriii (Itálie) do řeckého kláštera. Později se stal igumenem kláštera svatého Hadriána blízko San Demetrio Corone. Vynikal svatostí svého života, ale také vzdělaností v řečtině a latině, což byla přednost italských Řeků před ostatními. V obou těchto jazycích skládal duchovní skladby. Před neustálými arabskými útoky na rodnou Kalábrii opustil roku 981 v čele 60 mnichů mateřský klášter a odešel s nimi na Monte Cassino, kde pak přímo v nejstarším benediktinském opatském chrámě sloužil řecky byzantské liturgie. Byl zvolen biskupem, ale odmítl opustit mnišský život a svěcení nepřijal. Benediktini posléze Nilovi a jeho bratřím poskytli uprázdněný klášter Vallelucio, v němž strávil 15 let. Pak se Nil se svými bratry odstěhoval do Serperi blízko Gaety v Laziu, kde ho navštívil roku 999 císař Oto III. Ten, dojat chudobou bratří a nuznými poměry kláštera, nabídl klášter přestavět. Místo toho však od něho Nil přijal měšec peněz na dobročinné účely. Roku 1004 se Nil na základě vidění odebral do Grottaferraty nedaleko Říma, kde na místě Ciceronovy vily vybudoval dodnes existují klášter, který se stal hlavním střediskem byzantského mnišství na italské půdě.