Byla dcerou chalcedonského senátora. Aby ukázala, že netouží po tělesné žádostivosti, nosila černé šaty. R. 307, za Diokleciánova pronásledování, byla s dalšími křesťany chycena, když se zúčastnila tajně sloužené bohoslužby. Odmítla vzdát se křesťanství, a proto byla přivázána ke kolu, za kterým se otáčelo jiné kolo s ostrými noži. Pak byla dána do rozžhavené pece a nakonec ukončila svůj život v aréně mezi dravou zvěří.
U jejího hrobu se začalo dít mnoho zázraků, a tak k němu přicházelo velké množství lidí. Proto byl nad hrobem vztyčen velkolepý chrám, ve kterém se r. 451 konal chalcedonský koncil.
R. 620 byly její ostatky přeneseny z Chalcedonu do Cařihradu. Zde byly v době ikonoklasmu hozeny do moře, ale katolíci je zachránili a odvezli na ostrov Lemson. Ostatky se vrátily do Cařihradu r. 796, za vlády císařovny Ireny.