Pocházel z Egypta. Sloužil u jakéhosi pána, ale byl propuštěn pro bezbožnost. Odešel mezi loupežníky a stal se jejich náčelníkem. Později byl stíhán světskými úřady a hledal záchranu v jistém klášteře, kde došlo k jeho obrácení.
Jednou jej přepadli čtyři zbojníci. On se jim ubránil a svázané je dopravil do klášterního chrámu. Tam padl na zem a začal se modlit: „Nesmím nikomu ublížit, tak co s nimi mám učinit?“ Lupiči jej poznali a nakonec se sami stali mnichy.
Po delší době kajícnosti jej biskup vysvětil na kněze. Když pak chtěl Mojsej vstoupit do chrámu, dal ho biskup, aby jej vyzkoušel, vyvést ven. Mojsej jen prohlásil: „Dobře se mi stalo.“ Později se stal poustevníkem a pak igumenem kláštera.
Jednou byl bratry volán, aby uložil trest poustevníkovi, který se provinil. Mojsej šel a vzal na záda těžký pytel písku. Když se ho ptali, co to znamená, odpověděl: „Mé hříchy jdou za mnou, já je nevidím a jdu, abych odsuzoval cizí chyby.“ Mnichové pochopili a poustevníkovi trest odpustili.
Kdysi přišel ke klášteru významný úředník, aby viděl igumena. Mojsej se o tom dozvěděl a šel mu naproti. Když jej úředník potkal, ptal se jej: „Řekni mi, kde je zde cela igumena Mojseje?“ Ten mu odpověděl: „Proč se po něm ptáš? Vždyť je to hlupák a zpozdilec.“ A tak se úředník vrátil. Když později příhodu vypravoval, poznali posluchači podle popisu, že to byl Mojsej, který o sobě tak mluvil.
Když mu bylo sedmdesát pět let, svolal mnichy a řekl jim: „Bratři, zítra napadnou klášter barbaři. Proto utečte a zachraňte se.“ Když jej přemlouvali, aby utekl s nimi, odpověděl: „Ne, bratři, já zůstanu zde. Zabíjel jsem nevinné lidi a stojí psáno: „Všichni, kdo se chápou meče, mečem zajdou (Mt.26.52).““ Bratři ho poslechli a odešli z kláštera. Dalšího dne opravdu napadli lávru barbaři a Mojseje se sedmi dalšími mnichy, kteří zůstali s ním, zabili. Mojsej Murín zemřel r. 400.