Žil v Egyptě ve 4. st. Byl známý svými moudrými průpověďmi.
Jednou se ho ptal jistý mnich: „Představený mi nařídil cosi vykonat, ale na takovém místě, kde na mě číhá nebezpečí. Co mám dělat?“ Starec mu odpověděl: „Já bych na tvém místě rozkaz vykonal a pokušení se snažil překonat.“
Kdysi šel Agato se svými učedníky. Tu jeden z jeho žáků nalezl svazeček čerstvého hrachu a ptal se starce, může-li ho vzít s sebou. Ten se jej zeptal: „Položils ho tam?“ „Ne.“ „Jak jej tedy chceš vzít, když jsi ho tam nepoložil?“
Jednou jej chtěli někteří poustevníci vyzkoušet. Přišli za ním a řekli mu: „Agato, mnozí lidé se nad tebou pohoršují, že jsi pyšný a pohrdáš lidmi. Jiní tvrdí, že jsi oddaný smilstvu, a proto odsuzuješ jiné, abys nebyl sám pokládán za hříšníka.“ Mnich jim odpověděl: „Nemohu to zapírat. Prosím Boha o odpuštění.“ Pak pokračovali: „Někteří o tobě tvrdí, že jsi kacíř.“ „To ne,“ zvolal Agato, „kacíř nejsem. Kacířství buď ode mne vzdáleno!“ Bratři se podivili a ptali se, proč se při prvním obvinění nebránil, ale zděsil se slova „kacíř“. On jim odpověděl: „První obvinění jsem snesl, abych byl pokládán za to, co jsem, za hříšníka. Ale výtky o kacířství nemohu snést, protože kacířství je odloučení od Boha. A odloučí-li se člověk od Boha, nemá pak už nikoho, ke komu by se mohl utéci, a zahyne.“