Narodila se v 2. st. v Římě, v rodině významného a bohatého Římana, který byl tajným křesťanem. Otec vychoval dívku ve své víře. Když Taťána dospěla, složila slib panenství a stala se diakonistkou v jednom z římských chrámů. Pomáhala chudým a nemocným a navštěvovala vězení.
Po smrti císaře Elagabala se stal jeho nástupcem šestnáctiletý Alexandr Severus, který uctíval současně Krista i pohanské bohy. Protože jeho matka byla křesťankou, nepronásledoval křesťany. V prvních letech jeho vlády se však soustředila moc do rukou velkého nepřítele křesťanů - Ulpiana. Ten vydal rozkaz k pronásledování Kristových ctitelů.
V té době byla Taťána zajata a přivedli ji, aby obětovala v Apolónově chrámě. Ona odmítla a začala se modlit. Tu se strhlo zemětřesení, které modlu zničilo. Po této události byla dívka předvedena před soud a odsouzena k mučení. Taťána však zůstala pevná a rány, které dostávala, cítili mučitelé též na vlastním těle. Na přímluvu mučednice se obrátili všichni vojáci, kteří ji trýznili, a když vyznali Krista, byli i oni odsouzeni k smrti. Pak nahnali světici do arény, ale lev, který ji měl roztrhat, se k ní přitulil, aniž by jí ublížil.
Mučitelé, kteří nechtěli uznat sílu Krista, připočítávali tyto divy čarování. Proto ostříhali Taťáně vlasy a zavřeli ji do Jupiterova chrámu. Když tam pak třetího dne přišli kněží, aby přinesli oběť, nalezli mučednici živou a modlu na zemi rozbitou. Soudcové, kteří již nevěděli, co mají dělat, ji odsoudili k popravě mečem. Sv. Taťána byla sťata společně se svým otcem r. 226.